Prosinec 2007

...CiTáTek IV ...

30. prosince 2007 v 20:36
Když se člověk loučí s někým, koho měl rád, teprve pak si uvědomí, že ho vlastně miloval...

...OtRaVuJi, Už OpĚt...

30. prosince 2007 v 20:33 ...Just ME...
No.. Já vím, že vás asi otravuju.. Ale..
Je mi posledni dobou opravdu divně.. Citim se.. No.. Prázdná..
Ano to je to správné slovo.. Je mi všechno ukradené nic nevnímám.. Achjo.. :((
Nezvladam.. Už nemužu dál.. Nechci.. :'(
Stýská se mi.. Nemám si ským popovídat.. Je to těžký..
Celej prosinec je... Tak smutný a těžky.. ANo začátek byl užasny.. Opravdu..
Ale teď..???
Hrozný..
Tragedie..


...CiTáTeK III ...

28. prosince 2007 v 22:31
Věřím, že fantazie je silnější než vědění, že mýty mají větší moc než historie, že sny jsou mocnější než skutečnost, že smích je jediným lékem na zármutek. A věřím, že láska je silnější než smrt. (R. Fulghum)

...PoLiBeK...

27. prosince 2007 v 18:32
No.. Nemám slov...

...JaK MoC Mě MiLuJeŠ?...

27. prosince 2007 v 18:13 ...Stories...
Kluk - Dnes jsem tě postrádal ve škole, kde jsi byla?
Děvče- Jo… musela jsem jít k doktorovi
Kluk - [Oh] Vážně? Ty?
Děvče - Nic zvláštního.. každoroční prohlídka
Kluk - [Oh]
Děvče - Tak… co jsme dnes dělali v matice?
Kluk - Nic ti neuteklo.. jen spoustu zápisků
Děvče - OK dobře
Kluk - Jo….
Děvče- Hej .. mám otázku..
Kluk - ok , Ptej se
Děvče- Jak moc mě miluješ?
Kluk - Víš že tě miluju víc než cokoliv!
Děvče - jo…

Kluk - Proč ses ptala?
Děvče- ….>mlčí<…….
Kluk - Je něco špatně?
Děvče- Ne, všechno je v pořádku
Kluk - Dobře
Děvče - Jak moc ti na mě zaleží?
Kluk- Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl..
Děvče- Chceš?
Kluk - Samozřejmě že ano! >povzdech< je něco špatně?
Děvče - Ne všechno je v pohodě
Kluk - Určitě?
Děvče- Ano
Kluk - Dobře.. já doufám..
Děvče - Chtěl bys pro mě zemřít?
Kluk - Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil miláčku.
Děvče - Opravdu?
Kluk - Kdykoliv. Ale teď vážně , není něco špatně?
Děvče - Ne.. Já sem v pohodě, ty si v pohodě , my jsme v pohodě, všechno je v pohodě.
Kluk - ….. ok
Děvče - Dobře.. musím jít uvidíme se zítra ve škole
Kluk - Dobře .. Ahoj.. MILUJU TĚ
Děvče - …. Taky tě miluju , pa

DALŠÍ DEN VE ŠKOLE

Kluk - Čau, neviděl si dneska mojí holku?
Kamarád - ne
Kluk - >povzdech<
Kamarád - Ani včera tu nebyla
Kluk - Já vím… Celou noc měla obsazeném telefon..
Kamarád - Hele vole tak víš jaký holky někdy jsou..
Kluk - jo.. ale ona ne
Kamarád - Nevím co ti mám ještě říct …
Kluk - Tak dobře.. Musím jít na Angličtinu , uvidíme se po škole
Kamarád - ok , já jdu na chemii (je tam psáno silence = věda… nepodstatný)

TU NOC

-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
Děvče - Prosím?
Kluk - Ahoj
Děvče - [Oh] čau
Kluk - Ty jsi dnes nebyla ve škole?
Děvče - [Oh] Musela jsem jít na nějaký vyšetření
Kluk - Jsi nemocná?
Děvče - Hmm …. Musím jít, na druhé lince mi volá máma
Kluk - Počkám
Děvče - Může to trvat dlouho.. zavolám Ti později
Kluk - Dobře… Miluju Tě miláčku

>>Hodně dlouhá pauza<<

Děvče - (se slzou v oku) podívej, budeme se muset rozejít
Kluk - Cože???
Děvče - Je to to nejlepší co pro nás teď můžu udělat
Kluk - jo?
Děvče - Miluju tě
>>klik<< ((položení sluchátka))

DĚVČE NEBYLO VE ŠKOLE 3 TÝDNY A NEZVEDÁ TELEFONY

Kluk - Čau vole…
Kamarád - čau
Kluk - Co se stalo?
Kamarád - Nic.. hele mluvil si se svojí ex?
Kluk - ne
Kamarád - Takže si neslyšel?
Kluk - Neslyšel co?
Kamarád - Hmm , nevím jestli bych měl být ten co ti to řekne
Kluk - Vole! Co to kurva… MLUV!!!
Kamarád - [Oh] … zavolej sem 433-555-3468
Kluk - ok

PO ŠKOLE KLUK VOLÁ NA TO ČÍSLO

Hlas - Dobrý den, okresní nemocnice , sesterské oddělení
Kluk - [Oh] musel sem si splést číslo … Sháním svojí kamarádku
Hlas - Jaké se jmenuje pane?
((Kluk dává informace))
Hlas - Máte správné číslo, to děvče je jednou z našich pacientek
Kluk - Opravdu?? Co se stalo? Jak jí je?
Hlas - číslo jejího pokoje je 646 budova A , oddělení 3
Kluk - CO SE STALO?
Hlas - Prosím přijďte a můžete ji vidět
Kluk - POČKEJTE! NE!
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-

KLUK JDE DO NEMOCNICE…. DĚVČE LEŽÍ NA NEMOCNIČNÍ POSTELI

Kluk - Panebože! Jsi v pořádku?
Děvče - ……….
Kluk - Miláčku! Mluv se mnou!
Děvče - Já…
Kluk - Ty co? Ty CO?
Děvče - Mám rakovinu… a žiju na přístrojích
Kluk -…….. (strašně moc se rozpláče ) …….
Děvče - Dnes mi ty přístroje odpojí ….
Kluk - CO??
Děvče - Chtěla jsem ti to říct.. ale nemohla jsem
Kluk - Neřekla si mi to?!
Děvče -Nechtěla jsem ti ublížit
Kluk - Ty mi nikdy nemůžeš ublížit!
Děvče - Chtěla jsem jen vidět že cítíš to stejné co já .
Kluk - Miluju Tě víc než cokoliv! Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl.. Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil .
Děvče - Nebuď smutný , miluju Tě a pořád tady budu s tebou
Kluk - Tak proč si se se mnou rozešla?
Sestřička - Mladý muži.. návštěvní hodiny jsou u konce

KLUK OPOUŠTÍ POKOJ..DĚVČE JE ODPOJENO OD PŘÍSTROJŮ A UMÍRÁ

Ale co chlapec neví je proč mu děvče kladlo ty otázky, chtěla aby to řekl na poslední chvíly, a rozešla se s ním jen proto že věděla že jí zbývajé pouze 3 týdny.A myslela si že ho tím ušetří trápení když se rozejdou než umře.

DALŠÍ DEN

Chlapec byl nalezen mrtvý se zbraní v ruce. VZKAZ ZNĚL : Řekl jsem jí že bych se pro ni zemřel …. Stejně jako ona řekla že by pro mě zemřela…

...BáSnIčKa II ...

27. prosince 2007 v 17:55
Též moje tvorba..

TY

Fotku Tvou držím,
Vzpomínám na Tebe..
Opět zase brečím,
Chci být jen u Tebe..
Smát se a radovat,
Obejmout Tě..
Srdíčka s Tvým jménem malovat,
Milovat Tě..
Přála bych si za ruku Tě vzít,
Krátkou SMS od Tebe dostat..
Polibek Ti dát, štěstí mít,
Achjo, už prostě musím přestat....

...BáSnIčKa...

27. prosince 2007 v 17:50
Moje tvorba.. Tak se nesmějte..

LÁSKA

Láska nás činní šťastnými,
Nenávist odvážnými...
Tak řekni Proč Tě miluji,
A přitom se od tebe neustále vzdaluji..?
Čas prý vše zahojí,
A všechno špatné jednou přebolí..
Nepřebolí..Nezahojí.., to Já vím,
Pořád si ten, kterému se se vším svěřím..
DOST už je probrečených nocí,
Myslíš, že nemužeš mi pomoci..?!
Vždyť sám tomu přeci nevěříš,
Snad jednou.., mi vše odpustíš..

...Něco málo o mně...

27. prosince 2007 v 17:43 ...Just ME...
Vlastně..
Měla bych se nejspiše trochu představit než.. No to je jedno..
Být někým z vás zvykala bych si na mé ,,To je jedno" popřípadě ,,Toe fuk.."
Používám to čím dál častěji a pomalu tím většinu mých přátel štvu..
Vlastně.. Přátelé.. To je pár jedinců díky kterým jsem zatím tady.. TADY NA SVETE..
Inu ano.. Zrovna moc nechci být.. Ptáte se proč..?
Odpověd je přeci na dosah ruky..
Jak zní..?
Zklamu vás, ale to newím..
Přátelé jsou pro mě vším.. Jestli se někomu z nich něco stane, nepřežiju to..
A to doslovně..
Myslíte si, že jsem cvok..?
No ano, nejspiše jsem..
Něco o sobě.. No..
Na svět se nedívám růžově, k sobě samé jsem.. hmmm..
Moje kadeře, které se mi stejně jsou hnědé s melírem, který mám od toho debilního slunka..
Oči mám..Zeleno-modro-šedé prostě uplně vyblité jak jinak..
Ten zbytek je nepodstatný tudíž o se o tom nemusím zmiňovat..
Nejáké námitky..?
Asi jich bude víc..
Asi si také myslíte, že jsem silný cholerik..
To nejsem..!
Opravdu..
Většinou radši mlčim a ubiram se v myšlenkách, které málo kdo chápe a snažim se tiše zemřít..
Achjo zase začínám se smrtí.. Jak Já se za to nenavidim..!
No, asi nebyl skvělý nápad neco napsat.. O sobě..
Tot tedy..

Milujte se.. Budte na sebe hodní.. Život je boj..

...CiTáTkY II ...

27. prosince 2007 v 17:30
Žádná bolest se nesnáší hůř, než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.

Marný je pláč, marné jsou slzy, stojím a šeptám: Vrať se mi brzy
.

Víš jak vypadám, víš jak se jmenuju, víš jak líbám, víš jak tě miluju, víš vše, co vědět bys měl, ale ty jsi na mě zapoměl :-(

Viď,že nebudeš plakat,když se ti tvůj životní sen rozbije na střepy?Seber je!Vždyť střepy přinášejí štěstí!Pláčeš?Utři si slzy a žij!!!

Není hrdinou ten,kdo miloval a zvťězil,ale ten kdo zrazen byl a odpustil!
Víš co je smutek?To je,když sedíš doma v pokoji a čekáš na někoho o kom víš,že už nikdy nepřijde!
Když si myslíš, že se k tobě všichni otáčejí zády, dobře se rozhlédni. Jsi to hlavně ty, kdo se otáčí zády k ostatním.


GOTHIC

27. prosince 2007 v 13:16
GHOTIC..
Mnoho lidi si myslí, že je to podobné vlastně stejně s EMO stylem.. Lhala bych, kdybych si to v září nemyslela též.. Jenže poté jsem se o GHOTICu začala zajímat více.. Něčím mě přitahovala.. A stále přitahuje..
A co to vlastně je ,,GHOTIC" ..? (http://ghotic-emo.blog.cz/0702/co-to-vlastne-ghotica-je)
Gothic. Slovo, které vyvolává různé, někdy až vášnivé reakce mnoha lidí - ať už těch, kteří jsou součástí této komunity, nebo těch, kteří se na ni dívají zvenku. Co přesně "gothic" znamená? Kdo jsou goths, a v co věří? Jak dlouho už jsou kolem nás, a jaká je jejich budoucnost?
Slovo "gotický" bylo nejprve používáno k identifikaci skupiny starověkých evropských kmenů. Gótové mají podle četných domněnek svůj původ na ostrově "Gottland" u Dánského pobřeží. Postupem času se kmeny početně rozrostly a zesílily natolik, že roku 410 vydrancovaly slavnou Římskou říši, a vládly Evropě po dalších 250 let, dokud se pomalu nevytratily z historie.
Je důležité vědět, odkud se slovo "goth" (česky "Gót") vzalo, ačkoliv je hned v úvodu nutno poukázat na rozdíly mezi starou gotickou kulturou, a fenoménem moderní gothické kultury (já tyto dvě odlišuji i nadále v článku takto: "gotický" - náležející ke staré gotice X "gothický - současná scéna - pozn. Ezechiel) . Staří Gótové byli kočovní lidé s pověstí krutých násilníků, kteří ovšem byli podle dochovaných zdrojů velmi zbožní (jejich víra byla postavena na uctívání pohanských božstev). Termín "gothic" tak, jak ho vnímáme dnes, je užíván k označení subkultury, založené především na osobitém stylu umění, literatury a hudby. Některé formy gotického umění se sice datují až do 12. - 15. století, nicméně například termín "gothická hudba" (která je odpovědná za největší rozmach a rozvoj současné gothické subkultury) jak je vnímán dnes, je pojmem, který se používá již téměř výhradně k označení "novodobé gothiky".
Moderní goths se od starých Gótů liší například tím, že nejsou součástí dominantní kultury, ale subkultury. Dalším rozdílem je třeba náboženství. Tam, kde měli Gótové jasně stanovený náboženský systém, nejsou moderní goths vázáni žádným určitým náboženstvím. Samozřejmě se mezi nimi najdou i pohané, ale mnohem víc goths jsou křesťany, židy, katolíky, nebo ateisty. Moderní goths mají sklony k rozmanitosti jak sociálních, tak politických názorů, což vnáší do kultury ideovou barevnost. To, co drží gotickou komunitu pohromadě je náklonnost k hrůze (děsu), touha po romantice, a uznávání "temné estetiky".

Gothická hudba byla, podobně jako deathrock typicky pochmurná, tak nějak temná. Skladatelé používali pestrou škálu nástrojů, ačkoliv nejčastější bylo klasické obsazení kytara, basa, bubny (nebo automat) a klávesy. Písně byly skládány a hrány převážně v pomalejších tempech, a v hudebně temnějších tóninách (používaly se především dórská, frygická, nebo lydická ). Jako protiklad heavy metalu a dalším mnohem častějším formám rock and rollu používali gothičtí muzikanti rozsáhlá sóla , kvákala (wah pedaly), flangery, nebo dvojkopáky (dvojšlapku) jen velice zřídka.

Textařsky má gothická hudba kořeny v gotické literatuře. Převažovala témata smrti, osamělosti a romantiky. Gothičtí textaři se zpravidla vyhýbali zjevným politickým poselstvím, ačkoliv ve spoustě textů jsou jemné narážky patrné. Punkové texty byly charakteristicky přímé, zpěvné, často vulgární, řešící závažná sociální, nebo politická témata. Texty v gothické hudbě se liší důrazem na umění i styl - slang a vulgarismy se téměř nepoužívaly.

Styly gothické hudby zasahují od světlých, snových počinů, až k těm temným a hrůzným. Zatímco některé kapely dosáhly jistého komerčního úspěchu (The Cure, Siouxsie and the Banshees), většina jich zůstala před zraky mainstreamové kultury skryta. Většina gothic/deathrockových kapel ovšem stejně nebyla "běžnému posluchači" snadno přístupná, jak kvůli stylu a zvuku hudby, tak kvůli její dostupnosti.

Příznivci gothické hudby vždycky důsledně drželi popovou kulturu dál od scény - ve skutečnosti by jich většina odpověděla "ne", kdyby se někdo z "nezasvěcených" zeptal, jestli jsou doopravdy "goths". Stejně jako punk, i gothická subkultura zůstala nedůvěřivá, možná až opovržlivá k mainstreamu. Gothici chtějí mít od "středního proudu" pokoj.¨

...SchOdY...

27. prosince 2007 v 12:54
Taky Se Tak Těšíte..???

...CiTáTkY...

27. prosince 2007 v 12:52
Dokud žijeme, umíráme vícero smrtí - ta poslední přitom není nejhorší.
Neříkám, že nechci umřít. Jen nechci být u toho, až se to stane.
Nikdo neumírá příliš brzy, protože neměl žít déle, než žil.
Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě, a vždy k životu.
Je dost lidí, které jen strach před smrtí drží při životě.
Doufám v žití, ale jsem připraven umřít.

...DíVkA...

27. prosince 2007 v 12:49 ...Stories...
Prázdný pokoj plný ticha a husté tmy s křehkou postavou v temném rohu… v chladném objetí stěn pláče mladý život plný bolestí a smutku…zřejmě z lásky neopětované nebo z lásky nechtěné… pláče dívka nevinná,její slzy, tak čisté a bez poskvrny, padají z nebesky modrých očí do ne tak božské tmy.Tma je černá a bolí jako ostrý trn v srdci, který nejde vytrhnout ani zarazit do nitra…zůstane tam navždy jako vzpomínka na něco, co kdysi bylo krásné… možná tak krásné, jako jemné peří z křídel andělů, možná tak krásné jako jiskry v očích, které nikdy nezhasnou, možná jako stéblo trávy s kapkou rosy na špičce… ne, nic není krásnějšího, než-li láska, ale teď, když je tak sama a opuštěná pochybuje o síle toho citu… pochybuje, že ještě někdy dokáže milovat. Má ten hrozný strach, že srdce v jejím těle zemřelo v jeho rukou… dříve horké a živé…teď jenom mrtvá část života…života, která pomalu nestojí za nic… Proč musí myslet na smrt jako na krásný pocit uvolnění? Proč má pocit, že těší se na ni víc jak na východ slunce? Je připravena na konec… snad si ho přeje a modlí se za něj… v jedné minutě se po celém světě rozletí dech smrti a zabije tisíce životů v různých koutech světa - stařec v objetí dětí, sebevrah s lanem kolem krku, kosatka v síti rybářů a dívka v temném pokoji s žiletkou v dlani… krev je rudá...tváře bledé, avšak s úsměvem ona se loučí a říká sbohem, přátelé… sbohem, lásko… nezapomeň… nikdy..!!

...VzPoMíNkA...

27. prosince 2007 v 12:44 | http://tynnaaa.blog.cz/
Vzpomínka
Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal,
jak u srdce v tu chvíli hřálo,
a každý z nás věděl, že není sám,
štěstí nám přálo.
Vzpomínáš... jak nás strašně bavil svět,
tys byl mým sluncem a já nebe,
nechtěli jsme vůbec dospět,
stačilo, že měli jsme navzájem sebe.
Vzpomínáš... na to co si mi šeptával,
jak za ruku ses se mnou vodil,
na rty tak sladce líbával,
byl na mě pyšný, se mnou se chlubil.
Vzpomínáš... na ty dvě slůvka lásky,
obrovské ticho a vůně lesu všude kolem nás,
na ty noční hvězdy - krásky,
jak rychle nám plynul čas.
Vzpomínáš... na ten polibek poslední,
jak z tváře si mi slzy stíral,
slíbil, že to přebolí,
ani nevíš, jak moc si tenkrát zalhal.
Vzpomínám... bolí to snad ještě víc,
po tom všem nestačí, že lituji,
krom tvé lásky nechci nic,
snad abys věděl... STÁLE TĚ MILUJI!

...ObRáZkY...

27. prosince 2007 v 12:41
saltar..? skočit..?
Jsme tak blizko.. A.. Přitom tak hrozně daleko.. Od sebe..
Pořád to nechapeš.. Asi ani nechceš.. Ale.. Já Tě potřebuju..
Sám.. Si Vlastně na Všechno.. A Pořád..